Osobnosti

Jednota bratrská vznikla roku 1457 v Kunvaldu u Žamberka, jako reformační církev navazující na učení mistra Jana Husa a Petra Chelčického. Její charakteristikou bylo uznávání Písma svatého, Božího slova, jako nejvyšší autority. Přes dlouhodobá pronásledování byla důležitou kulturní silou v Čechách a na Moravě. Nejznámějšími osobnostmi Jednoty byli biskup Jan Blahoslav, který svým překladem Nového zákona podnítil překlad celého Písma a tak vydání Bible kralické, a biskup Jan Amos Komenský. Při násilné rekatolizaci pro bitvě na Bílé hoře odešli bratři do exilu a Jednota v Čechách na dvě staletí žila jen v tradici tajných nekatolíků.

Roku 1722 přijal hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf na svém panství v Sasku první část především z Moravy uprchlých rodin stále udržujících bratrské tradice a ti zde založili osadu Ochranov (Herrnhut). Ta se rychle rozrůstala a hraběti Zinzendorfovi se podařilo vytvořit v Ochranově skutečné křesťanské společenství a stanovit základní rysy obnovené Jednoty bratrské. Z Ochranova se bratrské sbory rozšířily během následujících třiceti let do dalších míst v Německých zemích, Holandsku, Dánsku, Anglii, severní Americe. Misijní dílo Jednoty od r.1732 začalo fungovat na Západoindických ostrovech, Grónsku a Jižní Americe. Do „země otců“ se obnovená Jednota vrátila roku 1862 a v roce 1870 byl založen první sbor v Potštejně.

Dnes je Jednota bratrská rozdělena do devatenácti provincií – organizačních celků, které spojuje společný řád určovaný synodem Unitas fratrum. Nachází se na čtyřech kontinentech od Aljašky po Tibet a od Labradoru po Jižní Afriku.
    
Více informací naleznete v dokumentu Historie Jednoty bratrské v sekci Dokumenty.